Putovní tábory
Pravidelně každý rok na konci léta odjíždíme směr čundr. Jezdíme kamkoli hledat krásy naší přírody. Chodíme pěšky, všechno si neseme s sebou, spíme pod širým nebem, pokud to nejde, najdeme přístřeší, pokud se ani to nepovede, rozbalíme stany. Samozřejmostí je celotáborové téma, vaření na ohni, stezka odvahy...Domů se vracíme plni zážitků.
2020 - Šumava za kopcem
Letos jsme hodně řešili kam na čundr. Nakonec jsme došli k názoru, že pořád někam jezdíme a nejbližší okolí naší rodné vísky jsme ještě pořádně neprochodili. Ale abychom děti navnadili, trochu jsme jim zalhali a řekli jim, že letos pojedeme na Šumavu (proto ten název). Nastoupili do vlaku a za dvě zastávky vystoupili v obci Oldříš. Přešli přes Lubenské kopce, vykoupali se v rybníku Zimka a došli do Budislavi. Odtud přes naše oblíbené Toulovcovy maštale do Proseče, zde jsme strávili noc u zatopeného lomu. Přejeli jsme do Borové a odtud pěšky do Pusté Rybné. Zakotvili jsme naší hájence, takže jsme se cítili, jako bychom byli doma:-D. Poslední den jsme to vzali přes Lucký vrch a z něj zpátky do Oldříše na tu samou zastávku, na které jsme před pěti dny vystoupili. Teď jsme tady nastoupili a doma jsme byli za 7 min. :-D
2019 - Žďárské vrchy – Velké Dářko
Opět jsme si jako letošní lokalitu vybrali CHKO Žďárské vrchy. Vyjeli jsme směr Ždírec nad Doubravou a odtud jsme se vydali po svých přes Krucemburk, kolem rybníku Řeka, Ranských jezírek a Radostína na Velké Dářko. Zde nás to přes noc pěkně spláchlo, takže jsme byli nuceni tu strávit ještě jeden den, než nám vše uschne. Další noc jsme strávili v krásné lokalitě Pod kamenným vrchem a odtud jsme se vydali do Polničky. Přejeli jsme busem do osady Cikháj a vydali se pěšky vylézt na Žákovu horu. To se povedlo, zde jsme přespali a další den jsme krásnou alejí došli do Herálce a odtud už domů.
2018 – Železné hory II
Letos jsme se rozhodli napravit co se nám před 3 lety nepovedlo, a to dojít na Seč. A letos se to povedlo ;-). Vyrazily jsme z Nasavrk, kde jsme navštívili námi oblíbený zatopený lom v keltské vesnici. Odtud jsme kráčeli po březích řeky Chrudimky, kolem vodní nádrže Křižanovice I, směrem k naší vytoužené Seči. Příroda krásná, počasí přálo a na Seč jsme došli. Strávili jsme noc na zřícenině hradu Oheb přímo nad Sečí. Proběhla zde tradiční stezka odvahy, ale spánek zde byl takový všelijaký, bylo to zvláštní místo na přespání. Dále jsme pokračovali po břehu Sečské přehrady až do obce Klokočov a odtud už směr domů.
2017 – Berounka
Tentokrát jsme vyrazili opravdu daleko. Přes Prahu, Rakovník a Všetaty jsme vyšli po proudu řeky Berounky směrem k hradu Křivoklátu. Ten jsme omrkli a vydali se dál po proudu. Koupání v řece Berounce bylo na každodenním programu dne. Občas jsme si vypomohli vlakem, ale jinak jsme šli stále pěšky. Našli jsme i malý zatopený lom. Zde jsme strávili noc a druhý den navštívili nedaleké jeskyně. Pak jsme se vydali směrem pod hrad Karlštejn, navštívili Velkou i Malou Ameriku. A po týdnu hurá domů.
2016 - Orlické hory
Letos jsme vyrazili do Orlických hor s tím, že půjdeme po proudu řeky Orlice. Vlakem jsme dojeli do obce Mladkov, kde jsme si prošli naučnou stezku s názvem Betonová hranice. Děti objevovaly kouzlo válečného opevnění, které bylo prostě všude. Postupně jsme se podél česko-polské hranice přesunuli až k Zemské bráně, odkud už jsme šli po proudu řeky. Došli jsme až k vodní nádrži Pastviny. Zde jsme strávili odpočinkový den. Již odpočatí jsme se další den přesouvali směrem k Týništi nad Orlicí, kde jsme měli pro děti připravené překvapení. Cestou jsme ještě strávili noc na zřícenině hradu Lanšperk, kde proběhla stezka odvahy. Potom už to bylo jenom o tom překvapení. V Týništi nad Orlicí jsme napumpovali rafty, které jsme tam měli předem připravené a poslední den jsme sjížděli řeku Orlici po vodě. Pak už plni zážitků, hurá domů.
2015 - Železné hory
Tento čundr byl svým způsobem výjimečný. Nedokončili jsme ho! Byli jsme nuceni kvůli počasí odjed domů o dva dny dříve. Ale i přesto na něj budeme rádi vzpomínat. Spali jsme v Monacu, prožili šiškovou bitvu u Kočičího hrádku, pokochali se pohledem z rozhledny Bára, prolezli lanovým parkem, navštívili zříceninu hradu Strádov. Za městem Nasavrky jsme navštívili keltskou vesnici a přespali u blízkého zatopeného lomu. Ráno jsme se probudili a už pršelo. A vytrvale pršelo celý den, i celou noc a pak zase celý den, tak jsme jeli naprosto provlhlí domů. K vodní nádrži Seč, která byla našim cílem, jsme už nedošli. Snad někdy příště.
2014 - Žďárské vrchy
Po loňské zkušenosti opět čundr se vším všudy. Tentokrát v nedaleké CHKO Žďárské vrchy. Lezli jsme po skalách a dobyili spoustu krásných vyhlídek, včetně nejvyššího bodu Žďárských vrchů Devět skal. Navštívili jsme vodní nádrž Milovy i Velké Dářko. Vylezli na Buchtův kopec a přespali u zříceniny hradu Štarkov. Zde se odehrála i tolik oblíbená a zároveň nenáviděná stezka odvahy.
2013 - Podél řeky Krounky
Poprvé opravdu putovní tábor. Všechno si neseme na zádech, pokaždé spíme na jiném místě, vaříme na jiném místě a děti mají premiéru ve spaní pod širým nebem. Přesouváme se pěšky podél řeky Krounky a jelikož nejsme daleko od Toulovcových maštalí, tak na poslední dva dny se přesouváme i tam, aby děti, které s námi jezdí od prvopočátku, si mohly zavzpomínat na svůj první čundr.
2012 - Černvír
Tento rok jsme vyjeli pod Vírskou přehradu do obce Černvír. Bylo to naposled, kdy jsme hledali nějakou lokalitu kde bychom měli zázemí. Opět probíhaly jednodenní výlety po okolí, navštívili jsme hrad Perštejn a na řece Svratce si děti poprvé vyzkoušely jízdu v miniraftu :-D. V blízkosti starého hřbitova proběhla první stezka odvahy.
2011 - Českotřebovsko
Druhý ročník našeho “čundru”. Po tom, co jsme se loni ujistili, že to půjde i s takto malými dětmi, jsme letos opět vyjeli. Tentokrát zkoumat krásy okolí České Třebové. Opět jsme si půjčili malou chatu, abychom měli zázemí a vydávali jsme se na pěší výlety po okolí, soutěžili a užívali si klid pobytu na kraji lesa pod Kozlovem.
2010 - Toulovcovy maštale
Svou činnost zahájila skupina nejmenších ochránců přírody na letním pobytu v oblasti Toulovcových maštalích. K dispozici jsme měli jako zázemí malou zahradní chatu. Odtud jsme podnikali výpravy po okolí. Nejstarším členům dětské výpravy bylo 7 let, nejmladší účastník měl 3 roky.
Chtěli jsme zkusit, zda to půjde a ono to šlo. ;-)